V sobotu 23.11.2013 jsme uskutečnili výpravu na Vraní skálu.
Výpravy se zúčastnili: Kuba, Adam, Vaneska, Terezka, Kája, Zuzka, Myška, PSP, Ježíšek a Róža.
Autobusem jsme popojeli do Hudlic a potom jsme už šli cestou necestou na Vraní skálu u Svaté. Při našem putování na začátku lesa Ježíšek nikoho nepustil dál, pokud se nedotknul dveří na posedu.
Skoro celý oddíl se vydal na výpravu do nižborských lesů. Zatím to byla nejdelší výprava. Vystoupili jsme z vlaku ve Zbečnu a vlčata a světlušky šli po šipkách na Jinčov, které dělali rádcové družin. Po cestě se plnily úkoly, které nám rádcové připravili.
Jedním z úkolů bylo pohladit pejska v chatové osadě u Sýkořice, protože mě to způsobilo malý problém. Pejsek (jezevčík) byl tak přítulný, že se od nás odmítal vzdálit, i když jsme byly dávno za humny. Děti dali pejskovi jméno Hafík a moc se mu s námi líbilo. Nezbývalo mi nic jiného, než přátelského Hafíka přivázat na uzlovačku a odvézt zpět. U chat jsem Hafíka pustil a šup Hafík si to štrádoval zpět za oddílem. Naháněl jsem milého Hafíka na polní cestě tam a zpátky, než majitelé na Hafíka zapískali Už jsem se viděl, jak udělám mojí dcerce radost, splním jí přání, a přivedu jí pejska domů.
V neděli 23. 6. 2013 jsme se v 7,30 sešli na vlakovém nádraží a vlakem jeli na Karlštejn. V Karlštejně jsme měli krátký rozchod a každý zvlášť šel prohledat krámky s vidinou, že si koupí něco pěkného, i když byla většina obchůdků ještě zavřená.
Potom jsme se už vydali k Dubu sedmi bratří a dále po žluté na Malou Ameriku. Po krátkém odpočinku jsme šli mezi Lomy Modlitebna a Liščárna k našemu cíli. A tím byl lom Jižní kříž, který měl být někde za Pusťákem.
Dne 25. 5. 2013 proběhl šestý ročník sjíždění Berounky na raftech.
Letos jel skoro celý oddíl (navzdory dešti a teplotě okolo 10°C) a tak jsme si v půjčovně vzali hned tři rafty.
V sobotu ráno jsme vyjeli vlakem do Roztok, kde pro nás byly rafty připraveny. Trochu jsme rafty přifoukli, batohy naházeli do barelů, barely naházeli do lodí a lodě hodili na řeku a vypluli jsme po proudu vstříc novým dobrodružstvím (tak jako každý rok). Většina už věděla, co má dělat, tak se to obešlo bez zbytečností.
V sobotu 11.5.2013 jsme se sešli na vlakovém nádraží a v devět hodin jeli jsme vlakem do Srbska. Ze Srbska jsme šli podél Kačáku do Hostíma a potom do kopce do lesa.
V pátek vydatně pršelo, a tak všude tekli potoky vody. Bylo všude mokro a hlavně bahno, které nám dost stěžovalo cestu k našemu cíli.
Naším cílem byly Solvayovy lomy a přednáška o netopýrech s ukázkou netopýrů, kteří z různých důvodů již nemohou létat a jsou odkázaní na pomoc lidí.
Po dvou hodinách cesty jsme se konečně doklouzali bahnem na místo. Při přednášce začalo pršet a jízdu důlním vláčkem jsme absolvovali již v pláštěnkách. I tak jsme si jízdu moc užili. Potom jsme si prohlédli muzeum těžby lomů a nakonec si prohlédli štolu s důlní technikou.
Přírodní rezervaci Prokopské údolí najdeme v Praze-Hlubočepy a je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Toto území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1978, zaujímá rozlohu 101,5 ha a je v nadmořské výšce 200 m.
Přírodní rezervaci Prokopské údolí tvoří mimořádně hodnotné přírodní území. Oblast je jedním z nejvýznamnějších přírodních celků v Praze. Zahrnuje krasové území s řadou geologických opěrných profilů, naleziště zkamenělin, bohaté stepní a hájová společenstva. Na severních svazích rezervace rostou habrové javořiny a černýšové dubohabřiny. Na jižních svazích pak najdeme lomy s řadou skal porostlých teplomilnými rostlinami. V oblasti rezervace se vyskytuje bohaté společenství teplomilného hmyzu, řada obojživelníků a hnízdí zde 60 druhů ptáků.
Ze stránek turistik.cz
V sobotu 30. 3. 2013 jsme se sešli v 9,15 hodin na vlakovém nádraží.
Výpravy se zúčastnili: Jana, Honza, Adam, Tarzan, Kristýnka, Verča, Anička, Vaneska, Milča, Róža, Tomáš, Nikola a její pejsek Sára.
Vlakem jsme jeli do Prahy na Smíchovské nádraží a tam jsme přestoupili na lokálku do Hlubočep. Odtud jsme se vydali do Prokopského údolí. Oblíbené místo výprav Foglarova (Jestřábova) oddílu Pražská dvojka.
V sobotu 23.3.2013 jsme se v 17,00 hodin sešli Já, Chemik, Milča, Jana, Honza P., Honzík D., Kuba B., Adam, Tarzan, Kája, Veronika, Kačka, Kristýnka a Vaneska na autobusové nádraží.
Ačkoli byla zima, až praštělo, tak se nás sešlo víc, než jsem čekal.
Šli jsme podél řeky přes Pánve na Plešivec. Cesta pod horní lom nám zabrala necelou hodinu. Pod lomem jsme si ještě za světla rozdělali oheň a upekli buřty. Počkali jsme, až bude úplná tma, sbalili si věci a vydali se pod Plešivec do kempu.
Cestou z kopce jsme hráli na desítku. Když jsme došli na cestu nad Tobogánem, vyzkoušeli si, jaké to je, jít bez baterky. Na cestu nám svítil měsíc a tak bylo na cestu dobře vidět.
Potom jsme seběhli vedle Tobogánu do kempu a na některé tam již čekali rodiče.
Na této výpravě jsme zjistili, že se v noci v lese nemáme čeho bát a také jsme zjistili, že se dá jít v noci i bez baterky.
Za mrazivé soboty 8.12.2012 jsme se z Městské hory v 9,00 vypravili na Ostrý vrch.
Výpravy se zúčastnili: Adam, Honzík, Kačka, Kristýnka, Kuba B., Roman, Veronika, Chemik a Róža.
Ačkoli mrzlo, tak jsme se odvážili k výpravě na Ostrý vrch a po hřebenech směrem na Zdejcinu. Vydali jsme se z Městské hory a za hodinku jsme zdolali vrchol Ostrého vrchu. Někteří chtěli rozdělat oheň, ale bylo ještě na oběd brzo, a tak jsme se po krátkém odpočinku, vydali přes sedlo k dalšímu vrcholu s vyhlídkou. Opět přemlouvání na oběd, odpočinek, svačinka a šli jsme dál lesem, cestou necestou, než jsme narazili na lesní cestu, která vede na Zdejcinu.
Dne 24.11.2012 jsme se sešli v 8,45 na vlakovém nádraží k výpravě na Koukolovu horu.
Výpravy se zúčastnili: Áďa, Anička, Honza P., Honzík, Jana, Kája, Kristýnka, Roman, Terezka, Verča, Zuzka, Chemik a Róža.
Vlakem jsme jeli do Popovic, odkud jsme vyfuněli do kopce na Koukolovku. Složili jsme batohy a šli jsme sbírat dřevo na oheň. Při sbírání objevil Honza s Romanem malebné ohniště pod skálou, a tak jsme se přesunuli k němu. I když bylo na oběd brzo, všichni se těšili na opékání, a tak jsme zapálili oheň a upekli si buřty.