V sobotu 9. 4. 2016 jsme se sešli na vlakovém nádraží. Celkem nás bylo šestnáct.
Vlakem jsme jeli do Srbska a dále šli pěšky na Kodu. Hned na začátku trasy Kiky a Radek dostali buzoly a mapy, aby potrénovali na závody vlčat a světlušek.

Kopec na Kodu byl vysilující, ale nakonec jsme ho zdárně zdolali. Podle mapy a buzoly jsme cestou necestou, nedbajíce turistických tras, zamířili k jeskyni na Kodě. Jeskyni jsme našli, takže orientaci mapy ovládáme výtečně.
Po prohlídce jeskyně jsme určili další trasu na Tetín. Cestou jsme nalezli kešky. Jednu hned u jeskyně, další pak u mlýna na Kodě.

Při hledání kešky u mlýna jsme se vydali špatnou cestou a narazili na ruiny bývalého domu. Zůstaly obvodové zdi a schody do nikam. A právě schody do nikam všechny zaujaly. Přes výslovný zákaz se PSP k nim rozběhl, nedbajíce mého poskakování v dáli. Pod schody byly položeny dveře v trávě a ty Péespéčka zastavily. Pod nimi byla skrytá žumpa. Prohnilá výplň dveří nevydržela váhu neposlušného člena oddílu a milý PSP se vydal vstříc hlubině. Trénovaný neposlucha se včas zastavil rozpažením a zabránil koupeli v žumpě. Záchrana proběhla okamžitě, ani jsem nestihl pořídit fotku. Škoda.

 

 

Na skoro vrcholu Kody jsme udělali oheň. Nedaleko bylo kaliště pro divou zvěř. Někteří toho využili, aby se řádně umazali. Letící kámen do řídkého bahna opravdu vytvoří ohromný šplouch.

 

 

 

 

 

Po najezení a dostatečném umazání jsme zamířili již na Tetín. Po vybrakování místního krámku s potravinami jsme šli na Damil. U lomu Banán našel další kešku. Hejkal klukům ukázal místo, které se používá jako střelnice. V kládách a pražcích bylo spousty kulek. Jejich vydloubávání kluky chvíli zabavilo.

 

Z Damilu cestou do Berouna jsme narazili na bývalou štolu. Pár desítek metrů jsme se odvážili štolu prozkoumat. Tma, chlad, jeden spící netopýr a strach několika jedinců. To všechno v ní bylo.

Konečně jsme došli do Berouna na nádraží. Využili jsme zbývajícího času a prohlídli si legionářský vlak.

Legiovlak je projektem Československé obce legionářské, Českých drah a dalších partnerů. Zrekontruované historické vozy mají přibližit podobu vlaků, které používaly na Transsibiřské magistrále čs. legie jako pojízdné kasárny v letech 1918 až 1920. Čs. vojsko disponovalo na Rusi 531 osobními a 10287 nákladními vozy uspořádanými ve 259 vlacích.

Zdroj: www.cd.cz/zazitky/kam-na-vylet/1200-prij-e-dte-si-prohlednout-legiovlak