Na odkazech si můžete prohlédnout fotky ze sázení stromku, z výpravy na Výbrnici a přečíst si zápis do kroniky.
Na odkazech si můžete prohlédnout fotky ze sázení stromku, z výpravy na Výbrnici a přečíst si zápis do kroniky.
Při přípravě letošního tábora jsem našel zápisky z průběhu loňského tábora.
Kronikář byl šprýmař a tak mi některé úryvky velmi pobavili.
V sobotu 13. května 2017 jsme se vlakem vydali do Rejkovic, abychom jsme se podívali na Smaragdové jezírko na Plešivci.
Po hodinovém výstupu jsme se dostali na vyhlídku, ze které bylo vidět na Vojenské Brdy a okolí. U vyhlídky jsme úspěšně odlovili kešku. Z vyhlídky jsme šli po červené turistické trase k Fabiánově zahradě. Tam jsme také po chvilce hledání našli další kešku.
Od Fabiánovi zahrady jsme seběhli ke Smaragdovému jezírku, kde Vojta úspěšně rozdělal oheň na jednom z mnoha ohnišť.
U jezírka jsme hledali kešku, ale tu se nám nepodařilo najít. Za kousek od našeho ohniště jsem našel krásný kemp se srubem.
I přes mrazivé počasí jsme se odvážili vyjít do přírody.
Na výpravu jeli: Zuzka, Jitka, Bagr, Banán, Psp, Kiki, Kryštof, Martin, Šimon a Já s Andy.
Vlakem jsme jeli do Dobřichovic a dále pěšky po modré turistické trase na vrcholy Hřebenů. V okolí Berounky bylo sněhu poskrovnu, ale jakmile jsme se dostali pod vrcholy Hřebenů, sněhu rapidně přibylo. Naším cílem byla vyhlídka Hvížděnec. Jako první vylezl na vyhlídku Šimon.
Původně jsme chtěli jít do Chrustenic a navštívit místní Chrustenickou šachtu. Jenže její provoz pro letošní rok skončil v září a bude znovu otevřena až na jaře. Takže jsme se vydali na Svatý Jan.
Sešli jsme se u nemocnice a šli okolo řeky. Na Alkazaru jsme udělali krátkou zastávku. Prohlídli si filmovou kulisu. Na Alkazaru se natáčí seriál Britania. Potom jsme zkusili postavit co největší věžičky.
Sešli jsme se na Závodí. Bylo nás celkem 20 a dva pejskové. Vydali jsme se na rozhlednu na Lhotce. Vybral jsem trasu údolím okolo střelnice. Na střelnici zrovna probíhali střelby a museli jsme jít okolo. Za střelnicí už cesta nebyla. Museli jsme vylézt do stráně, abychom se dostali na další cestu. Stálo nás to pár škrábanců a odřenin. O chvíli později jsme zjistili, že jsme mohli jít trochu dál a bez námahy bychom na cestu také narazili. I tak se nám cesta opět po chvíli ztratila. Ta cesta se už léta nepoužívala a byla celá zarostlá. Alespoň jsme našli docela dost golfových míčků, protože jsme se prodírali křovím kus od golfového hřiště. Nakonec to vypadalo, že projít okolo střelnice nebylo tak nebezpečné jako projít okolo golfového hřiště, kde nás mohl zasáhnout míček odpálený nešikovným golfistou. Nakonec jsme se museli vyhnout rybníčku a pak už to šlo snadno a bez úhony došli na rozhlednu. Díky Katce a Zuzce jsme dokonce ušetřili kus cesty, protože znali zkratku.
V sobotu 16. 4. 2016 proběhl závod vlčat a světlušek. Letos jej pořádalo středisko Balvan Rudná.
Postavil jsem jednu hlídku. Vzhledem k tomu, že převládali kluci, byla hlídka zařazena do kategorie vlčat pod názvem Ježci. Po příchodu na shromaždiště jsem hlídku zapsal a vylosoval jsem startovní číslo 2. Ještě jsem přihlásil nesoutěžní hlídku. Byly v ní 3 členové: Bagr, PSP a Eda.
V sobotu 9. 4. 2016 jsme se sešli na vlakovém nádraží. Celkem nás bylo šestnáct.
Vlakem jsme jeli do Srbska a dále šli pěšky na Kodu. Hned na začátku trasy Kiky a Radek dostali buzoly a mapy, aby potrénovali na závody vlčat a světlušek.
Kopec na Kodu byl vysilující, ale nakonec jsme ho zdárně zdolali. Podle mapy a buzoly jsme cestou necestou, nedbajíce turistických tras, zamířili k jeskyni na Kodě. Jeskyni jsme našli, takže orientaci mapy ovládáme výtečně.
Po prohlídce jeskyně jsme určili další trasu na Tetín. Cestou jsme nalezli kešky. Jednu hned u jeskyně, další pak u mlýna na Kodě.
Na vlakovém nádraží jsme se sešli, celkem nás bylo 16, abychom se společně vypravili na prohlídku hradu Křivoklátu.
Cesta proběhla naprosto v pohodě a až na zamotané vlasy do zipu (Vaneska měla kapuci se zipem) i bez nehod. Časově cesta vyšla naprosto senzačně, takže téměř bez čekání jsme mohli uskutečnit prohlídku. Viděli jsme místnost, kde se uchovávali klenoty, mučírnu a hladomornu ve věži. Potom jsme si prohlédli kapli, rytířský sál a sál, kde byla škola. Dále jsme navštívili komnaty paní hradu a komnaty dvorních dam. Věděli jsme hradní knihovnu, která byla, a vlastně stále je, největší u nás. Nakonec jsme si prohlédli rodovou obrazárnu rodu Furstenberků a sbírku saní.