Dne 24.11.2012 jsme se sešli v 8,45 na vlakovém nádraží k výpravě na Koukolovu horu.

Výpravy se zúčastnili: Áďa, Anička, Honza P., Honzík, Jana, Kája, Kristýnka, Roman, Terezka, Verča, Zuzka, Chemik a Róža.

Vlakem jsme jeli do Popovic, odkud jsme vyfuněli do kopce na Koukolovku. Složili jsme batohy a šli jsme sbírat dřevo na oheň. Při sbírání objevil Honza s Romanem malebné ohniště pod skálou, a tak jsme se přesunuli k němu. I když bylo na oběd brzo, všichni se těšili na opékání, a tak jsme zapálili oheň a upekli si buřty.

  

Po jídle se někteří vydali na průzkum po okolí. Abychom využili rozmanitého terénu a jeskyní, tak jsme si zahráli na schovávanou.
Po hře jsme si zabalili věci a vyšplhali jsme se na vrchol ke kapličce. Udělali jsme společnou fotku a zahájili hru ( kolíčkovanou). Po pěšině jsme seběhli po druhé straně kopce směr Slavíky na louku.

 

Bylo nádherné podzimní počasí, tak jsme sundali batohy a chvíli jen tak běhali z kopce. Potom jsem si s nováčky sedl do kroužku a společně všichni skládali nováčkovskou zkoušku. Všichni ji úspěšně složili, a proto jsem jim slíbil, že na jaře uděláme víkendovou výpravu na Javornici, kde složí slib. (pořiďte si krojové košile)

 

Cestou do Zdic jsme pokračovali v kolíčkované a tak nám cesta rychle ubíhala a došli jsme na nádraží o hodinu a půl dříve, něž jsem plánoval. Vlak do Berouna nám jel deset minut poté, co jsme na nádraží přišli, tak jsme nastoupili a v Berouně se ještě vydali k řece, kde jsme si zahráli naši oblíbenou hru na „unesené dítě“. Hra už nám jde a dokážeme přelstít indiány a unesené dítě zachránit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

foto: Zuzka